VYSTŘELTE SI RACHEJTLI!! TADY!!
Chceš se podívat, co čtu já? Zamiř do rubriky J.WILSON nebo KNIHY!
CHCEŠ VĚDĚT, KDO KOHO DABUJE? MRKNI DO RUBRKY DABING!!!
TEĎ NĚJAK BLBNE YOUTUBKO, TAKŽE SORRY ŽE TŘEBA NĚCO NEPOJEDE, NEBO NĚCO SE PŘEHODÍ!! (JAKO TŘEBA MĚ PŘED CHVÍLI SE ZAMĚNIL HOMER A VĚŘTE NEVĚŘTE :)


TOPlist
CHCEŠ SPŘÁTELIT? KLIKNI sem.
Chceš se pobavit? Klikni!

REKLAMY PIŠTE JEN SEM.
LÍBÍ SE TI TADY?
ANO/NE


KOPÍRUJ JEN SE ZDROJEM!!!

VČEREJŠÍ NÁVŠTĚVNOST: 43

Září 2011


Dnešní den ve škole (21.9.2011)

21. září 2011 v 16:34 Škola
1. hodina - Matematika - Teď bereme procenta, a taky rozdávali písemky.
2. hodina - Čeština - Věty hlavní a vedlejší, souvětí a věty jednoduchý.
3. hodina - Přírodopis - Bavily (máme oddělenou hodinu) jsme se o pravěku a podobně.
4. hodina - Zeměpis - Kontrola prac. listů, zápis, globalizace.
5. hodina - Výtvarka - Malovali jsme mandaly.
6. hodina - Tělák - Vrhaly jsme koulí.

Shrnutí: Celkem fajn den, ale mohl bejt lepší.


První láska

17. září 2011 v 19:56 J. WILSON
Originální název: Girls In Love

hlavní postava: čtrnáctiletá Sally
(kniha patří ke čtyřem knihám ve svazku)

Popis (můj):
Sally jde po prázdninách zase do školy.
Těší se na kamarádky, ale má i několik předsevzetí - mezi nimiž je i
najít si kluka. To přání se jí splní, i když kamaráda Dana
za kluka, se kterým by mohla chodit moc nepovažuje.
Ale kámoškám nakuká, že vypadá přesně jako
kluk, kterého potkává cestou do školy...

Moje spokojenost: * * *

Počet stran: 133

Můj názor:
Knížka se mi líbila, ale nepatří mezi ty nejlepší
z edice První... Líbily se mi i na začátku každé kapitoly
udělané stránky jako Devět nejdůležitějších předsevzetí apod.

Ukázka:
Cestou domů potkávám někoho, koho znám. Totiž, ne že bych ho přímo znala. I když jsem na něj myslela
tak často, až mi připadá, že ho znám celý život. Zírám na něj a mám pocit, jako by se ten vysněný
a ten skutečný na chvíli prohodili. Pak se zase vrací každý na své místo a já jde se skutečným Danem a tohle je zase jen vysněný Dan. I když se samozřejmě určitě nejmenuje Dan a určitě o mně nikdy nesnil. Jde s někým. Není to holka. Je to jiný kluk a je skoro stejně hezký, ale má tmavé vlasy a modré oči. Vysněný Dan je v černém, ten druhý kluk je v bílém. A pak si všimnu ještě něčeho. Drží se za ruce. V okamžiku, kdy kolem nás procházejí, si mě vysněný Dan
všimne. ,,Čauky!" zdraví mě. ,,Čau," odpovídám a melancholicky se usmívám.
Opravdický Dan na mě vyvaluje oči. ,,Ty ho znáš?," zeptal se, když už jsou pryč.
,,Hm, tak trochu."
,,Vypadá jako filmová hvězda," říká Dan a jeho hlas zní zamyšleně. Ještě jednou se za nimi ohlíží. ,,To je jeho kluk?"
,,Vypadá to tak," vzdychám.
,,A ty jsi Sallyin kluk?" ptá se Dalamánek.
,,Jasně," odpovídá Dan.
,,Ani náhodou," vrtím rozhodně hlavou.
Dan není můj kluk. No dobře, je s ním legrace. A člověk se s ním nenudí. A dalo by se toho o něm říct ještě spousta.
A ačkoliv je to beznadějný cvok, je taky statečný. A chytrý. A nápaditý. A někdy mi to ani nevadí, že vypadá hloupě. Vždyť ani já nejsem žádná Pamela Andersonová. Není to sice žádný borec. Ale možná, že opravdický borec se nestará o to, jestli je borec. Ale stejně to pořád není můj kluk, protože ve mně nevzbuzuje žádné romantické pocity. Rozhodně mi nepřipadá, že bychom byli jako Romeo a Julie. Nejsem tak bezhlavě zamilovaná, jako byla Julie. Necítím žádnou váseň v srdci. Ačkoli...
Hrajeme si zase na mámu a tátu, když ukládáme Dalamánka do postele (což je námáhavý boj, trvající několk hodin). Pak se posadíme k televizi s colou a brambůrky. Smějeme se něčemu hloupému na videu a Dan se nakloní na jednu stranu a já na druhou, proti němu. A hádejte, co se stane? Políbíme se. Je to můj první opravdický polibek. A vůbec to není takové, jak jsem si to představovala. Nevyprsknu při tom smíchy. Líbí se mi to, i když je to jenom Dan. Nebo možná právě proto, že je to Dan...

Kniha poví víc ;)


Dnešní den ve škole (13.9.2011)

13. září 2011 v 16:25 Škola
1. hodina - Matematika - Zase konstrukční úlohy.
2. hodina - Volitelný předmět - Seminář z češtiny - Byli jsme spojení s jinýma děckama z volitelných předmětů a zatímco oni psali svoje, my jsme opakovali vědlejší věty a pravopis.
3. hodina - Angličtina - Psali jsme písemku a odevzdávali eseje.
4. hodina - Čeština - Měli jsme sloh a tak jsme opakovali výklad a zadávala úkoly.
5. hodina - Dějepis - 1. světová válka.
6. hodina - -----------------------------------------------
7. hodina - Pracovní činnosti - Byli jsme venku a zasypávali (teda spíš kluci s výjmkou několika holek) díru po pařezu.
8. hodina - Informatika - Povídali jsme si o historii internetu a psali jsme na to článek.

Shrnutí: Celkem fajn, srandovní den.

Dnešní den ve škole (12.9.2011)

12. září 2011 v 16:43
1. hodina - Matematika - Zase jsme procvičovali konstrukční úlohy.
2. hodina - Fyzika - Probírali jsme frekvenci.
3. hodina - Chemie - Všichni dělali test pro ty ostatní a ten, kdo ten test bude mít nejlepší,
dostane jedničku a tem jeho budou všichni kromě jeho psát!
4. hodina - Čeština - Psali jsme písemku na pravopis a vidy, jinak opakování.
5. hodina - Volitelný předmět - Regionální semiář - Probírali jsme Českou republiku.
6. hodina - Občanská výchova - Říkaly jsme si, kde bychom chtěly bydlet atd.

Shrnutí: Den byl fajn a teď mě štípněte, jestli sem mi to FAKT nezdá!
Na mým blogu je právě online 55 lidí!!!! TÝ BRĎO!






Téma týdne - Sourozenci

11. září 2011 v 10:33 Téma týdne
Sourozenci. Ten kdo je má, má výhodu i nevýhodu. Já sama mám tři. Narodila jsem
se jako předposlední, takže nejsem nejmladší, ale ani nejstarší.
Nikdy jsem nezažila to, že by se rodiče věnovali jen mě a že bych měla všechno pro sebe.
Ne. Hračky a oblečení se vždycky dědilo a jak jsme rostli, nebyli jsme
spolu vždycky za dobře. Jelikož si toho moc nepamatuju,
mamka mi řekla, že mě sestra a bratr měli prý moc rádi, když
jsem se narodila. Nevím, jestli je to pravda, ale jestli jo, tak se divím. ;)
Na druhou stranu, ti, co jsou jedináčci, tak těm jsem vždycky záviděla.
Mám za to, že rodiče jedináčků jsou děsně bohatí a dítě má vše,
co si řekne. Vsadím se ale, že pokud bych byla jedináček,
mluvila bych jinak. Jak říkám, má to i horší stránky.
Nemáte si s kým hrát, nudíte se a peníze taky nejsou všechno.
Abych to zhrnula: jsem ráda, že mám nějaké sourozence.
Bez nich by byla v životě nuda. xD


Pusinka

11. září 2011 v 10:10 J. WILSON
Originální název: Cookie

hlavní postava: Beauty

Popis (můj):
Beauty žije s rodiči v luxusním domě. Je bohatá, chodí
do soukromé dívčí školy, ale přesto není šťastná.
Oproti svému jménu opravdu není žádná kráska
a ve škole se jí kvůli němu posmívají a vymyslely
jí novou pžezdívku - Hnuska.
Beauty se děsí nejenom každé přestávky ve škole, ale taky
svého otce, který kvůli každé maličkosti vybuchne.
Když se jednoho dne na její narozeninové oslavě stane něco hrozného
jejímu králíčkovi Dárečkovi, kterého jí dá její jediná kamrádka Rhona,
a bude to vina jejího otce, rozhodne se její máma,
že odjedou.
Zvládnou najít štěstí a dokážou začít nanovo?

Moje spokojenost: * * *

Počet stran: 255

Můj názor:
Tuhle knížku jsem četla poprvé a měla jsem ji přelouskanou
za dva dny. Moc se mi líbila, i když je určená pro mladší čtenářky.

Ukázka:
Dveře králíkárny byly otevřené dokořan. Chvíli jsem nechápavě koukala. Věděla jsem bezpečně,
že jsem je zavřela. Kontrolovala jsem zástrčku, jestli dobře drží. Se zatajeným dechem jsem
se sehnula, abych se podívala, jestli tam náhodou Dáreček někde nezůstal zachumlaný v podestýlce.
Zoufale jsem přehrábala slámu, ale úplně zbytečně. Byl pryč. Celá bez sebe jsem se rozhlídla po dvorku a pak začala prohledávat
zahradu. Lezla jsem po čtyřech a nahlížela pod každý keř.
,,Beauty?" Máma stála mezi dveřmi do zahrady. Vtom si všimla otevřených dvířek králíkárny. ,,To snad ne!"
,,Já jsem ty dvířka zavírala, mami, to vím bezpečně," brečela jsem. ,,Nechápu, jak se mohly otevřít."
,,Já to vím," řekla máma. ,,Gerry? Gerry! Pojď sem!" Táta přišel k nám.
,,Přestaň na mě řvát jako na psa, Dilly!"vybuchl. ,,Beauty, co to tu, sakra, vyvádíš?
Okamžitě vstaň. Koukej, jak sis zamazala ty nový šaty!"
,,Já hledám Dárečka," vzlykala jsem.
,,Koho? Jo toho zatracenýho králíka? Tak už konečně utekl?"
,,Ty jsi ho schválně nechal utéct," řekla máma vyčítavě. ,,Musel ses nenápadně zdejchnout,
když jsme nastupovaly do limuzíny."
,,Já se nezdejchnul," naštval se táta. Dal si ruce v bok a útočně vystrčil bradu. ,,Jo, pustil jsem ho. A co má bejt? Myslím, že jsem vzdycky říkal dost srozumitelně, že si tu žádný zvířata nepřeju."
,,Ale Dáreček je můj," vzlykala jsem. ,,Jak jsi ho mohl pustit, tati? Je tak malinkej. Bude se hrozně bát. Dárečku, kde jsi?"
,,Nemluv pitomosti. Ten si někde spokojeně chroupá trávu s ostatníma králíkama," odbyl mě táta. ,,Králíci patřej do přírody. A přestaň už řvát jako malý mimino. Podívej se ne sebe, jak vypadáš! Vůbec nechápu, proč kvůi tomu tak vyvádíš. Máš ještě na hraní toho krásnýho růžovýho králíka."
Pokračovala jsem v prohledávání zahrady a přestala vnímat, co táta říká. Máma mi pomáhala.
,,Musí tu někde bejt. Přece se nemohl podhrabat pod plotem, že ne?" ujišťovala jsem se.
,,Mohl se protáhnout tou škvírou za kůlnou na konci zahrady," napadlo mámu. ,,Mám dojem, že je tam díra v plotě." Rozběhla se tam, ale najednou se prudce zastavila. Udělala několik kroků zpátky a ruka jí vyletěla k puse.
,,Co je? Co se stalo, mami?" Rozběhla jsem se k ní.
,,Nechoď sem, Beauty! Zůstaň tam, kde jsi!" vykřikla máma.
Celá se třásla. Nemohla jsem si pomoct a musela k ní běžet, i když se mě snažila odehnat. Pak jsem zjistila proč.
Dáreček bezvládně ležel vedle kůlny. Bylo tam jeho měkké telíčko a jeho něžné tlapky - ale větší část
jeho hlavy chyběla Začala jsem křičet. Máma mě pevně chytila a přitiskla můj obličej na svůj hrudník, abych
se nemohla dívat na ubohého Dárečka. Táta přiběhl k nám.
,,Panebože, to je nechutný. Musela ho zakousknout nějaká liška. Aspoň vidíte,
jaký ve skutečnosti jsou ty vaše roztomilý zvířátka."
,,Ty zvíře!" zavrčela na něj máma.
,,Cože? Koukej, já jsem mu tu hlavu neukousl. Jak jsem asi mohl vědět, že ho chytí nějaká liška? Ale takovýhle věci se
prostě stávají, když má člověk nějaký zvíře. Pojď sem, Beauty, pojď se pomazlit se svým taťkou."
Odvrátila jsem se od něj. ,,Já tě nenávidím!" zaječela jsem nepříčetně.
,,Cože?" Táta nechápavě zavrtěl hlavou. ,,Co si to dovoluješ se mnou takhle mluvit? Dej si pozor, abych ti jednu nenatáhl!"

A zbytek v knize ;)


Knižní zpověď II

7. září 2011 v 14:49 KNIHY
  1. Koupíš si knihu nebo si ji raději půjčíš?
    Nevím. Koupených knih mám celkem málo. Když si knihu půjčím, zase ji musím vrátit, takže není moje. Ale spíš bych brala koupení.
  2. Jak často kupuješ knihy?
    Moc často ne, i když bych chtěla. Většinou nemám dost peněz, takže nějakou pěknou knížku vidím až k nějaké příležitosti.
  3. Dostáváš knihy na Vánoce, narozeniny, svátky... jako dárek?
    Ano.
  4. Kde je kupuješ?
    V knihkupectví ;) U nás ale bohužel žádné nemají :-(
  5. Jakou nejvyšší částku by jsi byla ochotná za ni dát?
    Hm... Asi 250 - 300 Kč. Dražší jsou spíš encyklodpedie, a ty si moc kupovat nemůžu, pač jsou drahý.
  6. Máš nějaký trik při nakupování dobré knihy?
    No, podívám se na ni nejdřív třeba na netu a když ji náhodou vidím jen tak, tak si ji vybírám podle obsahu.
  7. Co je pro tebe nejdůležitější - autor, název knihy, obal, krátký obsah, který má většina knih nebo něco jiného?
    Asi nejvíc obsah, pak asi název a pak obal. Když jsem od nějakýho autora už něco četla, tak už vím, jak píše, takže podle autora moc ne, jen když se mi to líbí.
  8. Řídíš se při vybírání knih radami známých nebo dáš na vlastní instinkt a na to, co tě samotnou láká?
    Na vlastní instinkt. Když vidím nějakou knihu, kterou mi někdo doporučil, podívám se na ni, když se mi nelíbí, tak ji nekoupím, ale když jo, tak ji koupím.
  9. Co děláš s knihami, které sis koupila, ale již tě nebaví třeba kvůli věku (např. dětské knížky, dívčí romány...)?
    Nechávám si je, mě většinou knihy nepřestanou bavit. ;)
  10. Půjčuješ si knihy od známých?
    Já sama si je nepůjčuju, ale když mě nabídnou, že mě půjčí, tak si ji půjčím.
  11. Jak často chodíš do knihovny?
    Snažím se jednou do měsíce.
  12. Jsi tam "známá firma"?
    No... asi jo ;)
  13. Co si tak převážně půjčuješ?
    Dívčí romány, někdy fantasy...
  14. Jak zacházíš s knížkami, které si půjčíš?
    Snažím se šetrně, ale většinou nejsou v zas tak dobrém stavu, abych je mohla snando poškodit. A mají obal. ;)
  15. Vracíš knihy včas nebo musíš za zpožděné vrácení platit?
    Už se mi stalo, že jsem myslím musela platit, ale snažím se včas.
  16. Chodí tam tvoji známí a vrstevníci?
    Moje sestry, mamka a z vrstevníků snad jen holky, co jsem viděla.
  17. Kdyby jsi mohla, šla by jsi tam na brigádu?
    Možná že i jo.
  18. Máš z knihovny nějaký zajímavý zážitek?
    Hm... asi ne.
  19. Jsi ochotná někomu půjčit knížku?
    Samozřejmě, že se o knížky bojím, ale asi bych byla. Ale ty nejnovější asi ne.
  20. Už se ti stalo, že ti ji nevrátili nebo vrátili nějak poškozenou?
    Ne.
Tak tohle byla druhá knižní zpověď, pokud chcete, napište http://fantalight-cd.blog.cz/1109/knizni-zpoved-ii Fanta Light.

Diamantové holky

7. září 2011 v 14:21 J. WILSON
Originální název: The Diamond Girls

hlavní postava: Dixie

Popis (můj):
Marianne, Rochelle, Jude a Dixie jsou nevlastní sestry. Totiž,
maminku mají stejnou, ale tatínka má každá jiného.
Bydlí s mámou na jednom sídlišti, odkud se ale jednoho odstěhují.
Všechny se těší na krásný velký dům se zahradou,
(protože doposud žily v paneláku) jenže realita je jiná...
Podaří se nejmladší Dixie její náctileté sestry zklidnit
a pomoct její těhotné mamce?

Moje spokojenost: * * *

Počet stran: 229

Můj názor:
Knížka se mi moc líbila, akorát jsem se někdy ztrácela
ve jménách těch holek ;) Ale moc hezká.

Ukázka:
,,Mami! Mami, dělej něco!" křičela jsem a snažila se odhrnout si mokré vlasy z očí.
Máma ale vůbec neposlouchala, co říkáme. Prázdný kýbl jí se zařinčením
vypadl z ruky. Chytila se rukama za břicho a obličej se jí zkroutil bolestí.
,,To snad ne!" řekl Bruce. ,,Jsi v pořádku?"
,,Ne nejsem v pořádku, jak vidíš," zamumlala máma. Zavřela oči a sténala.
,,Kristepane, snad to není to dítě, nebo ano?" zhrozil se Bruce. Máma přikývla a
předklonila se. Na nohou jí začala stékat voda, jako kdyby se počůrala.
Bruce ustoupil o dva kroky vzad. V obličeji byl popelavě bledý.
Marianne si přestala okusovat záděrku. Po tváři jí stékala krev. Rochelle přestala
ječet a začala si upravovat mokré vlasy.
,,Ještě to nemá být, mami," řekla Marianne.
,,To se nedá nic dělat," odpověděla máma a začala divně dýchat, hu - hu - hu.
,,Přestaň, mami! Nemůžeš ještě rodit!" řekla nejistě Rochelle. ,,To ti je jen špatně od ža-
ludku."
,,Houby od žaludku," odsekla máma. Ve skutečnosti řekla něco
horšího než houby.,,Praskla mi plodová voda. Porod už začal."

A zbytek v knížce ;)


Dnešní den ve škole (6.9.2011)

6. září 2011 v 19:05 Škola
1. hodina - Matematika - Opakovali jsme výrazy.
2. hodina - Volitelný předmět - Seminář z češtiny - Řekla nám, co si máme koupit a procvičovali jsme pravopis.
3. hodina - Angličtina - Zadala nám esej na téma ,Prázdniny', jinak nic.
4. hodina - Čeština - Byla teda pěkně zlá, opakovali jsme vidy.
5. hodina - Dějepis - Tak tady jsme nedělali vůbec nic.
6. hodina - -----------------------------------------------
7. hodina - Pracovní činnosti - Opět jsme nic nedělali, nechápu, proč jsme vůbec šli do školy!
8. hodina - Informatika - I když máme novou počítačovku s klimatizací, ani přihlásit jsme se nemohli, protože nás nějak neměli uložený nebo co!

Shrnutí: Den celkem fajn, až na některý hodiny...


BOUŘKA A VÍTR!

5. září 2011 v 16:50 New messages
Ahojky, píšu jen krátce a rychle, nemám moc času.
Určitě jste si všimli, že se v Americe prohání hurikán.
No a to ten se odrazil i tady. U nás právě teď
je zataženo, hodně fučelo (ještě před hodinou jsme se ségrou seděly na zahradě, ale svítilo slunko,
jen jsme se divily, že tak fouká) a fučí a ... nwm.
Tak se mějte, mám nové S!!! ;)


Which is better?

5. září 2011 v 14:19 Jeremy Sumpter
1.
2.
3.

PRVNÍ ČLÁNEK

3. září 2011 v 18:02 New messages
TAK MĚ NAPADLO, UŽ JSOU TO DVA ROKY, CO MŮJ BLO EXISTUJE, A NAPADLO MĚ PODÍVAT SE, CO BYL MŮJ PRVNÍ ČLÁNEK. MŮJ BLOG JSEM CHTĚLA MÍT JEN O COMEBACKU A TAKY TOMU TY PRVNÍ ČLÁNKY ODPOVÍDALY. PRVNÍ ČLÁNEK, KTERÝ SE NA BLOGU MOJOLA OBJEVIL BYL 31. BŘEZNA 2009 VE 15:21 HODIN. A BYL TO OBRÁZEK IVY A SAŠI ANEB KRISTÝNY LEICHTOVÉ A MARIE DOLEŽALOVÉ. MŮŽETE SE NA NĚJ MRKNOUT TADY: http://mojola.blog.cz/0903/iva-a-sasa
JSEM RÁDA, ŽE JSEM ZMĚNILA STYL! ;)


ANKETA - TÉMA: CO BY SIS VZAL/A NA OPUŠTĚNÝ OSTROV, KDYBYS MOHL/A?

3. září 2011 v 16:12 Ankety
Tak jsem se po čase zase rozhodla o nějakou větší anetku. Doufám, že vás bude bavit. Možná není
nejčastější, ale čím originálnější a nenormálnější, tím líp!
Tak se bavte! ;)


Knižní zpověď

2. září 2011 v 16:26 KNIHY
  1. Jsi knižní tip?
    Určitě, knížku mám přečtenou do pár dnů. Ráda jsem odmalička psala a četla.
  2. A co tvoji rodiče a příbuzní?
    Mamka chodí stejně jako já a moje dvě sestry do knihovny, jen táta a bratr nečtou, ale to chápu.
  3. A vrstevníci?
    Ve třídě znám pár lidí, co čtou, ale fakt jen pár.
  4. Vyprávěli ti vaši nebo příbuzní pohádky, když jsi byla malá? Pokud ano, jaké?
    Spíš četli.
  5. Četli ti rodiče nebo příbuzní pohádky, když jsi neuměla číst? Pokud ano, jaké?
    Ano, nejradši jsem měla Sněhurku, Živou vodu, Zlatovlásku a Dlouhý, Široký a Bystrozraký.
  6. Uměla jsi již před školní docházkou číst?
    Jo, četla jsem ostatním ve školce. Byla jsem rychlá ;) Ale taky jich několik mělo dislexii, potíže se čtením a tak se to dá pochopit.
  7. Jaká byla tvá první (nebo alespoň patřila mezi ně) knížka, kterou jsi přečetla sama?
    Hm… teď si nevzpomenu.
  8. Bála jsi se některé pohádky?
    Samozřejmě, psů s několika hlavama, čarodějnic a čertů ;)
  9. Jaká byla tvá nejoblíbenější kniha než jsi šla do školy?
    Jééé, to už je osm let! Hm… asi Děti z Bullerbynu. ;)
  10. Chtěla jsi být nějakou tvojí oblíbenou postavou?
    Hm… někdy vodníkem, někdy královnou (princeznou moc ne, ty byly podle mě moc namyšlené :) nebo čarodějnicí .
  11. Měl jsi ve škole problémy se čtením?
    Ne.
  12. A co tvoji spolužáci?
    Jo, četla jsem někdy moc rychle a nestíhali. ;)
  13. Jakou knihu jsi měla ráda na prvním stupni (do 5. třídy)?
    No, to jsem ještě moc nečetla, takže nevím.
  14. V pubertě se jistě něco změnilo, tak co druhý stupeň (od 6. do 9. třídy, popřípadě tercie - kvarta na gymnáziu)
    Jasně, teď čtu hlavně od Jacqueline Wilsonové.
  15. A na střední škole, popřípadě vysoké?
    Na střední ještě nejsem ;)
  16. Jak se tvé oblíbené žánry měnily?
    Z pohádek na ty pro holky. xD
  17. Četli jste si ve škole z čítanek? Do kolikáté třdy?
    Jo, do teď, tedy do devítky. ;)
  18. Museli jste ve škole mít čtenářské/kulturní deníky? Pokud ano, kdy to začalo a trvá to do teď?
    Ne, ale je to škoda. Mě by to bavilo. ;)
  19. Doporučovala vám učitelka nějaké knihy?
    Jo.
  20. Máš ráda povinnou četbu (musíš je prostě přečíst ať chceš nebo ne)?
    My ji nemáme, ale kdybychom měli, možná bych byla ráda tak napůl. Podle toho, jaká by ta kniha byla.¨
  21. A co taková doporučená (jsou to knihy, ze kterých si můžeš vybrat)?
    To je super.
  22. A učebnice?
    Jak který, některý jsou strašný (algebra) a některý mám moc ráda (ČJ čítanka).
  23. Jak se k učebnicím chováš?
    Jak nejlíp umím ;)

    TENHLE KVÍZ JSEM VYPLNILA Z BLOGU http://fantalight-cd.blog.cz/1108/knizni-zpoved#komentar93379974 ←TADY.

Škola začíná...

1. září 2011 v 14:39 New messages
Tak už je to tu. Je tu den, na kterej se netěšil snad nikdo.
(možná tak prvňáci) Ano, dnes byl první školní den. Dneska
jsme po dlouhý době viděli svý spolužáky a i učitele.
Zítra budou takový ty věci jako rozdávání
a vyplňování žákovských, rozvrhy, zasedací pořádek atd.
Trošku se těším. Ale dnes jsem byla ráda, že jsem vypadla
už po první hodině. Ale nějaký plus to má. Nemusíme se
dva až tři měsíce přezouvat, pač nám dělají nový šatny!
No, tak já si zase půjdu číst ;)


Nejlepší kamarádky

1. září 2011 v 14:34 J. WILSON
Originální název: Best Friends

hlavní postava: Gemma

Popis (můj):
Gemma a Alice jsou nejlepší kamarádky už od narození, jak
Gemma říká. I když Gemma ráda zlobí a Alice
je tichá a citlivá, rozumí si skvěle a jsou pořád spolu.
Ale když jednoho dne Gemma
zjistí, že se Alice bude stěhovat až do Skotska,
změní se nejenom její život...

Moje spokojenost: * * * *

Počet stran: 219

Můj názor:
Kniha se mi moc líbila, i když byla
smutná, zařadila bych ji někam doprostřed.
Je jak pro dospívající holky, tak pro
destileté.

Ukázka:
,,TO JE VŠECHNO TVOJE VINA!" vykřikla jsem.
Teta Karen nadskočila. Alice zalapala po dechu. Máma vyskočila a chytila mě za ramena.
,,Buď zticha, Gemmo!" ,,To teda nebudu!" vřeštěla jsem. ,,Je to hrozně nespravedlivý.
Nesnáším tě, teto Karen. Bereš mi mou nejlepší kamarádku, a je ti to úplně jedno!"
,,Gemmo!" Máma se mnou prudce zatřásla a její prsty se mi zaryly do ramen. ,,Přestaň!"
Nedokázala jsem přestat. Křičela jsem ze všech sil. Callum s Ayeshou přiběhli
ze zahrady. Táta v županu vyběhl z ložnice. Frank vyběhl ze svého pokoje a v
těsném závěsu za ním i Štěk, který hystericky štěkal.
Já jsem vřeštěla ještě víc a pokaždé, když se mnou máma zatřásla, zakřičela jsem taky na ni.
Pak mě Callum pevně chytil a zvedl, i když jsem do něj bušila ze všech sil.
Vynesl mě z obýváku a donesl mě až do mého pokoje.
Posadil se na mou postel a zabalil mě
do mé deky s delfíny, jako bych byla malé miminko. Pak mě houpal a hladil, zatímco já
jsem vzlykala a vzlykala. Cítila jsem kolem sebe jeho
ruce, ale stejně jsem si připadala,
jako když se propadám někam dolů a dolů a dolů, kolem delfínů,
do hlubin oceánu, a úplně sama.

A zbytek v knížce ;)